Honoráře umělců bývají jednou z nejsložitějších oblastí ekonomiky divadelního provozu: různé role mají různé sazby, jednotlivé zkoušky mají jinou hodnotu než představení, premiéra než derniéra… a jakmile se to má propojit s docházkou, stává se z toho ruční maraton v tabulkách.
Je to praxe, ale není to důkaz funkčnosti — jen důkaz, že to zatím nešlo jinak.
Nové vylepšení umožňuje nastavit odměny podle typu události i podle konkrétní role. Tedy to, co divadla reálně potřebují, ale dosud musela dopočítávat bokem.
Sazby tak mohou být odlišné pro:
A protože umělec může mít v jedné inscenaci více rolí, systém umožňuje sazby navázat na konkrétní roli. Tím se eliminuje nejčastější zdroj chyb: „tady měl jinou roli, takže jiná sazba.“
Nejčastějším rizikem u honorářů nejsou velké chyby, ale malé, opakované nepřesnosti, které se nasčítají.
Nový systém tuhle překážku odstraňuje:
Pro vedení to znamená méně nejistoty a méně prostorů pro „něco jsme přehlédli“.
Pro ekonomii znamená jistotu správného podkladu
Pro umělce znamená férové a průkazné vypočítání honoráře.
Tady je to jednoduché:
Každý špatně spočítaný honorář je zbytečný problém — buď finanční, nebo vztahový.
Nový systém tyto situace eliminuje tím, že:
Bez dalších tabulek.
Bez dalších přepisů.
Bez „počkáme, až to dopočítá ekonom“.
Honoráře se nyní počítají přesně podle toho, co se skutečně odehrálo — ne podle toho, co si kdo vybaví.